Leden 2013

Živelný živočich

8. ledna 2013 v 21:46 | Robka
Já mám doma živočicha,
co sežere, k tomu čichá.
Co očichá, to v něm zmizí,
klidně mi to i sám zcizí.
Když ho samotného nechám,
nevěnuje se svým blechám,
nýbrž mému příbytku.
Vezmu na něj bambitku.
Ten živočich krev mi pije,
už jen tím, že se mnou žije.
Každičký den zas a zas,
od rána slyším jeho hlas.
Volá, že má hlad a žízeň,
pak projeví mi svoji přízeň,
že mě taky ožužlá.
Copak můžu být ta zlá?

Pustý ostrov? A co takhle Ostrava?

6. ledna 2013 v 15:55 | Robka
Předpokládám, že málokomu ze čtenářů se podaří ztroskotat u břehů neosídlené pevniny, zato většinu můžou jejich cesty jednou zavést do Ostravy. Na co si dát pozor a jak to vlastně v severomoravské metropoli chodí, to vám prozradí má báseň.

Jak vystupiš na nadraži v Ostravě,
čum, ať nedostaneš čimsik po pale.
Šrajtoflu si strč až hodně naspodek,
bo ti zmizne zrazu cely duchodek.

Na ostruvku rozhližiš se jak cyp,
neviš, do kerej maš nastupiť.
V tramvajce je lidi jak sviňa,
pokud jedeš za bileho dňa.

Dvojka jede až do Vyškovic,
synku, v tej ti bude ale hic,
až pojedeš kolem Uřadu prace!
Dneska začli totiž davky vyplacet.

Lidi je tam jako malych psu,
davej hlavně pozor na kapsu.
Přečteš si to aji v letaku,
visi to na každym baraku.

Na Elektru chodi utracet,
ti, co nemusi jit do prace.
Byla to taka fajna kavarna,
chodili tam haviři aj s babama.

Eště mineš chloubu Ostravy,
Fukušima se ji tu pravi.
V mistech, kaj byla enem bažina,
vyrostla Nova Karolina.

U Vysokych peci by ses neohřal,
bo tam mame fajny areal.
Přišti stanica - naměsti Mirove,
nečekej, že to tam bude takove.

Na zastavce to vypada bledě,
bydli tam ti naši susede.
Hned je tramvajka uplně plna,
Erža přišla aji s děckama.

Socialku dostali malu,
tuž si jedu do Kauflandu pro chalu.
Male děcko z nudy kope stařika,
stařik tenkym hlasem nařika.

Ať nekope, řikat nezkoušej,
bo tě mama vzteky pokouše.
Radši z okynka se podivaj,
jaky tady mame krasny kraj!

Vzdoušek čisty je a svěži,
proudi přimo z chladicich věži.
Obloha jak ocel šediva,
na tu se tu nikdo nediva.

Daleko je odtud do Prahy,
Pražaci se s nami nebavi.
Tak tu žijem zapomenuti,
jak na ostrově - anebo v řiti.